Fanynka12

Radujme se, veselme se, Potřík jim dal nářez. Starouš Voldy už má utrum tuhej jako pařez.

Cesta za dobrodružstvím

6. kapitolka

Ano, čtete správně, konečně jsem se dostala k tomu, abych sem dala 6. kapitolku k CZD. Doufám, že se vám bude líbit, i přes chyby, které se tam jistě najdou. Tak příjemné čtení. Věnováno všem, ale halvně Višnu, kteá jako jediná okomentovala 2. část 5 kapitolky.
                                                                      Vaše Fanynka12
  Milované věci z domova


A jak tak obě přemýšlely o různých věcech, dostavil se vítaný spánek a vzal si je s sebou do své říše snů.


Ráno, no...ráno v deset hodin, je holky vzbudily, aby se šly konečně nasnídat, že po snídani vyrazí do Prasinek. Celou cestu na snídani si všichni okolo nich šuškaly, ale Dy s Kleou to vůbec nevnímaly, protože v myšlenkách si domlouvaly, jak holkám vysvětlí, že z dnešní návštěvy Prasinek nic nebude.


Prostě jim řekneme, že nám dneska přivezou věci z domova, ale že nevíme přesně kdy, takže tu musíme zůstat, i když se nám vůbec nechce strávit celý den v hradě,“ rozhodla nakonec Monkle myšlenkou, když si všimla, že už jsou ve Velké síni. Vendy jen kývla hlavou na náznak, že rozumí.


Usadily se a žačaly snídat, když v tom si Lily tiše povzdychla: „Ach neee.“ „Co je?“ zeptala se Naty. „Tak se koukni ke vstupním dveřím,“ pošeptala Lil a sama se raději koukala do svého talíře. Všechny tři dívky se tam jako napovel podívaly a uviděly Poberty, jak si to míří přímo k nim. „ Jak oni to dělají, že je jen vidím a už mám zkaženou náladu i chuť k jídlu.“ prohlásila celkem nahlas Dy a šibalsky mrkla na holky.


No teda, tomu říkám přivítání,“ usmál se Chris a políbil Naty na dobré ráno. „To víš, tady Vendy si to včera celej večer cvičila před zrcadlem v koupelně, nemohla jsem kvůli tomu usnout.“ prohlásila Klea a hned málem jednu chytila . „Co to tady zase blábolíš?“ čertila se Vendy „ Za pravdu se každej pere, co Spentová?“ zapojil se do konverzace i Sirius. „ No ty si tu ještě tak chyběl,“ zamumlala Dymon a všechny Poberty začala ignorovat. Siriovi to však nedalo a začal si jí dobýrat.


Mezitím co se mezi sebou pošťuchovali, si Remus sednul ke Kláře a narozdíl od dvojice vedle nich začali úplně normální ranní komunikaci. „Tak co jak ses tu poprvé vyspala?“ vyptával se Rem. „ Skvěle, jen bych klidně spala i déle, jenže ty dvě naproti nám nedaly pokoj, takže jsme stejně vstát musely,“ usmála se Klea při vzpomínce na dnešní ráno. „ Jo, tak to jo. A jak se těšíš do Prasinek?“ „No, těšila bych se, kdybychom tam s Dy šly, jenže nám přivezou někdy v průběhu dne věci, tak tu musíme počkat. Snad příště“ zesmutnila Clair, protože se do Prasinek opravdu chtěla podívat, když však viděla jak Remusovi cukají koutky zarazila se.


Remus si jejího nechápavého výrazu všiml a začal vysvětlovat. „ Víš, on se včera Tichošlápek rozhodnul, že dneska pozve Vendy na rande do Prasinek. No a teď vím jak to dopadne a navíc, po tom výstupu včera na chodbě si myslím, že to skončí velice podobně, tak už se směju dopředu.“ „ No, to asi nejsi daleko od pravdy, tak schválně kdy to ten váš blešoun začne zkoušet.“ usmála se Klea a pokračovala ve snidani.


Prej blešoun...to někdy zkusim, ale kdyby se mu to nelíbilo, tak to svedu na tebe,“ „Klidně.“ prohlásila Klea. To už se však vedle nich schylovalo k velké bouři. Dy totiž v pěsti pevně svírala vidličku, kterou se snažila posnídat alespoň pár soust míchaných vajíček, které měla na talíři. „Ale no táááák, proč se mnou nemluvíš?“ nedál si pokoj Sirius. Žádná odezva. „Á za Jamesíka, á za Remuska...“ snažil se Sirius Dy vyprovokovat tím, že jí tímto způsobem počítal snězená sousta. Dymon se ale pořád držela. Sice už jí pomalu docházela trpělivost, ale nechtěla dát Blackovi najevo, že vyhrál. „No táák, miláááčku, přece nebudeš dělat drahoty,“ posunul se Sirius blíže k Vendy a objal jí kolem ramen. Už už mu Vendy chtěla něco říct, ale sebrala poslední kousky sebeovládání a nesetřásla ze sebe Blackovu ruku. Když Tichošlápek viděl, že ani tohle nezabralo, rozhodl se dát na chvilku pokoj, přece jenom dívky už měly skoro dojedeno a on ještě musel pozvat Spentovou na rande do Prasinek.


Proto se tedy odsunul a tak pět minut byl pokoj, jenže pak to nabralo ještě horší obrátky. „ Ehm, Spentová?“ „Hm,“ dostalo se Siriovi konečně alespoň malinkaté odpovědi. „Nevyjdeme si dneska do Prasinek jenom my dva sami? Ukážu ti pěkný místečka.“ zeptal se Sirius a sledoval její obličej. Když na Dymonině tváři zakotvil úsměv, myslel si, že má vyhráno, to se ovšem pomýlil. Dy mu totiž s úsměvem na tváři odpověděla: „ Milý pane Blacku, s vámi bych do Prasinek nešla ani za milion galeonů a navíc do Prasinek nejdu, jelikož mi mají přijet věci z domova, takže myslím, že tím je tvoje otázka zodpovězena.“


S tím se Dy zvedla a chtěla odejít, jenže byla zachycena rukou Siriuse. „ No tak třeba večer kolem jezera, to je romantika a tu vy holky máte rádi ne? Měsíček svítí a další ty další bláboly...“ „Řekla jsem ne, tak mě laskavě pusť, ať můžu odejít do společenky,“ zamítla opět Vendy. „ Tak třeba...“ „Tobě to prostě jen slovy říct nejde co? Chceš to teda činem?“ zeptala se Vendy a na odpověď ani nečekala. Vzala ze stolu talíř se svojí nedojedenou snídaní a plácla s talířem Blackovi přímo do obličeje. „Tak a doufám, že tahle odpověď ti už bude jasná,“ pravila nasupeně Dymon a otočila se na holky.


Ty dojedly už během Dymonina prvního odmítnutí, a tak s teď zvedly a společně s Dy opustily Velkou síň. „Takže vy s námi opravdu nemůžete?“ ptala se Lil, když stály před hradem. „Hele, ani nevíš jak moc bychom chtěly jít, ale nemůžeme. Netušíme, kdy přesně nám věci přivezou, takže budeme muset tvrdnout celej den na hradě, ale opovažte se nám něco nekoupit, chceme všechno ochutnat, teda to, co se dá sníst, aniž by si potom strávil další týden nebo i déle na záchodě. Chápete ne?“ mrkla na Nat s Lily Vendy. „Hele a co ta scéna se Siriusem?“ zeptala se zvídavě Naty. „Až se vrátíte, jo? Teď na to nemám náladu,“ pravila Dy a usmála se. „Dobře, tak my teda vyrazíme, ať jsme co nejrychleji zpět,“ oznámila Lil a s Nat vyšly směr Prasinky.


No, a teď bych to vzala rychle nahoru do pokoje než někde potkáme Blacka,“ zasmála se Dy a rozběhla se směr společenská místnost. „Počkej! Nestačím ti,“ volala na ní Clair, ale to už její černovlasá kamarádka pravděpodobně neslyšela, a tak se chtěla rozběhnout za ní. Jenže v tom jí zabránily něčí paže. Udiveně se otočila a spatřila mračícího se Siriuse. „ ČEHO tím sakra ta husa chtěla docílit?“ zuřil Tichošlápek. „ No, třeba toho, že jí dáš konečně pokoj?“ usmála se na něj nevinně Clair. „ GRRRR...Vás mi tu byl čert dlužnej,“ „ Aby ses kvůli tomu nezbláznil, to by tě pak už žádná nechtěla,“ ušklíbla se Clair a vypařila se dřív, než stačil říct něco dalšího.


Když doběhla na pokoj Dy už tam skoro nadskakovala nervozitou, kde ztratila svojí nejlepší kámošku. „Odchytnul mě Sirius, ale musím uznat, že ty vajíčka se ti fakt povedly, ještě mu padaly z vlasů. Měla jsem co dělat, abych se tam nerozesmála,“ řekla Klea. „ Dík, ale co ti chtěl?“ ptala se zvědavě Dy. „ No hádej...Chtěl vědět co si tím sledovala, když si na něj kydla tu snídani.“ „ A co si mu na to odpověděla?“ „No že ses ho už konečně chtěla zbavit. Podle mě ho to jen víc dožralo a bude tě otravovat dál a ve větší míře, viz James, jenže ten to alespoň dělá z lásky k Lily, kdežto tenhle zablešenec to bude dělat kvůli uraženému egu,“ pravila blondýnka svůj názor. „ Ježiš nestraš Clair, tohle si neumim představit ani v tý nejhorší noční můře...Tak si myslim, že bychom si měly nechat urychleně poslat věci z domova a honem do knihovny a vymejšlet to nezjistitelný a nezrušitelný odposlouchávací kouzlo, asi se nebude hodit jen na odposlouchávání pobertovských plánů, ale i na mou ochranu před Blackem...ještě by si na mě někde počkal a co já chudinka sama samotinká?“ strachovala se Dy o svoje duševní zdraví.


To nějak vymyslíme, teď teda ty věci...co budeš chtít?“ „Tak určo Blacka plus pelíšek pro Blacka a ještě nějaký to žrádlo. Potom notebook, stereo, možná nějaký to oblečení a taky kytaru a brusle...no a to je tak asi všechno. Co ty?“ „No já hlavně Čerta a vše potřebný k němu, potom notebook, televizi, klávesy, kytaru a nějaký to oblečení, ... no a to je asi všechno, ale teď mě tak napadlo, jak tady bude mudlovská elektronika fungovat...žeby další kouzlo na hledání nebo na vymyšlení?“


No, to nám to pěkně začíná, myslím si, že Eidelin věděla, proč máme umět látku do konce 6. ročníku, asi bych se z toho všeho zbláznila, kdybych se měla ještě učit.“ „ No stejně se z toho nevyvlíkneme úplně, protože učitelé nás určitě budou přezkušovat a budeme muset psát úkoly stejně jako ostatní. Ale teď už pojď na ty věci, nemůžu se Čerta dočkat.“ „Vždyť já Blacka taky ne.“


Zavřely oči, v duchu si řekly jedna, dva, tři a spustily najednou: „ Vznešená vládkyně času Eidelin, rády bychom si vybraly šanci přivolat si z domova nějaké věci. Já Clarissa Poolová bych ze svého domova chtěla svého pejska Čerta se všemi věcmi určenými pro něj, poté notebook, televizy, klávesy, kytaru a oblečení. Já Vendulla Spentová bych tě chtěla poprosit, aby si mi z mého domova přinesla mého pejska Blacka se všemi věcmi, které potřebuje, potom notebook, stereo, kytaru, brusle a oblečení. Budeme ti velmi vděčné, když nám toto přání splníš.“


Jakmile dořekly poslední slovo, zaslechly mírný štěkot. Ve chvíli kdy otevřely oči uviděly své mazlíčky, jak sedí na jejich postelích mezi ostatními věcmi, které jim zrovna „přicestovaly“ z budoucnosti.


Černoušku můj!“ vykřikla Dy a vrhla se ke svému pejskovi, po kterém se jí velmi stýskalo. To samé se opakovala u Clair, s tím rozdílem, že Clair vykřikla místo Černoušku, Čertíku. Když se obě dostatečně přivítaly se svými čtyřnohými miláčky, podívala se každá na svou postel, jestli tam je to, co si přály.


Ale kde máme oblečení?“ divila se Klea, když viděla všechno, co chtěla, jen oblečení tam nebylo. „No myslím, že je ve skříni, se podívej,jak je ta skříň podivně nafouklá,“ pravila Dy a přešla ke skříni. Jakmile ji otevřela, skříň přestala vypadat nafoukle a dokonale se přizpůsobila množství obsahu. To samé udělala ta Kleina, když ji Monkle otevřela.


Miluju kouzla,“ vykřikly obě najednou, protože jejich skříně musely být vevnitř zvětšené nejméně 4x aby se jim tam vešlo všechno oblečení, co tam měly. „Teď jen vymyslet, kam dáme klukům pelíšky a misky na žrádlo a vodu,“ poznamenala Dy. „No, moc místa tu není,“ poznamenala Clair a porozhlédla se po pokoji. „Ani na to stereo, televizi a klávesy a ostatní věci,“ posteskla si Vendy.


No, třeba něco na nějaké zvětšení najdeme v knížkách v knihovně, stejně tam půjdeme hledat to kouzlo, aby tu fungovaly ty mudlovské věci,“ uvažovala nahlas Klea. „No doufám, fakt bychom se sem totiž nevešly...“ „Tak už pojď, ať jsme to oběda zpět.“ Cestou párkrát zabloudily, ale díky ochotným obrazům se do knihovny dostaly už za 20 minut. „Tak se rozdělíme, ty budeš hledat to kouzlo na elektroniku a já se pokusim najít to kouzlo na zvětšení pokoje,“ rozdělila úkoly Clair a daly se do hledání.


Po hodině strávené v knihovně se náhohou potkaly u jedné z polic. „Tak co? Našlas něco?“ zeptala se Dy. „Jsen pár knížek o vymýšlení vlastních kouzlech, což se bude hodit, ale o těch dvou kouzlech,které teď potřebujeme ze všeho nejvíc, ani ťuk,“ povzdychla si Clair. „ Já našla jen pár kouzel, který se mi můžou hodit, když si budu chtít jít zabruslit. Tak mě napadá, nechceš jít dneska večer? Takový relax nikdy neuškodí ne?“ nabídla Vendy a Klea jen nadšeně přikývla. Poté se opět vydaly hledat ta dvě kouzla.


Po půl hodině se knihovnou ozval nadšený výkřik: „ Mám to! Dy našla jsem je!“ křičela Clair. „SLEČNO!“ napomenula ji knihovnice. „ Pardon,“ omluvila se kajícně Klea a hledala Dy. „Vážně si je našla?“ ptala se Vendy, která zvědavostí jen hořela. „Jo, nejdřív jsem měla v úmyslu tuhle knížku přeskočit, ale nakonec jsem ji prolistovala a ještě že tak. Vidíš, tady to je.“


Bydlíte se svým sourozencem v jednom pokoji a máte málo místa? Použijte kouzlo Habistoramos maxima a už nikdy nebudete mít málo místa. Místnost pětkrát zvětší svůj prostor.


Fajn, to je jedno a co to druhý?“ ptala se nedočkavě Vendy. „To je v téhle knížce také, jen pár stránek dál,“ pravila Klea a začala číst.


Jedete do školy, kde není přístup k elektrice, nebo tam vůbec mudlovská elektronika nefunguje? Vaše starosti vyřeší kouzlo Mugelarbe. Po užití tohoto kouzla elektronika funguje bez toho, aniž by musela být napájena z elektriky, či na vašem pc/notebooku budete vždy připojeni k internetu.


Kláríííísku, ty si úžasná, máme ještě chvilku před obědem, tak bychom mohly skočit do pokoje a udělat pro holky „menší“ překvapení v podobě toho, že zvětšíme a vybavíme náš nově zvětšený pokoj.“ jásala Vendy. Dávala si však pozor, aby to nebylo moc nahlas, jelikož pořád byly na posvátném území madam Pinceové.


To by šlo, ale musíme sebou hejbnout, abychom to stihly před návratem holek, beztak až přijdeme na oběd, tak už na nás budou čekat.“ pravila Klára a s tím vyšly z knihovny i s půjčenými knihami. Proběhly společenkou rovnou do jejich pokoje. Tam je přivítali Černoušek s Čertem hlasitým štěknutím. „My o vás víme a za chvilku dostanete i oběd, jen musíte chvilku počkat,“ řekla černovláska.


Holky se domluvily, že bude nejlepší provést kouzla společně, že poté budou mít větší a lepší účinnek. Jako první přišlo na řadu zvětšovací kouzlo. Při jeho pronesení kamarádky zavřely oči, a když je otevřely nestačily se divit. Pokoj byl opravdu veliký, měly pocit, že by se sem vešla nejméně čtvrtina studentů Nebelvíru i s postelemi. Dívky se daly do přestavování nábytku. Postele srovnaly tak, že tvořily čtverec. U každé postele pak byl z jedné strany noční stolek a z druhé skříň. Plus u dvou postelí byly pelíšky a misky pro psy. Velikost koupelny zůstala nezměněna, vždyť větší ani nepotřebovaly. Kouzlo jako by počítalo s nástroji, stereem i televizí, a tak vyčarovalo i velký výklenek, kam dívky přesunuly své násoje i stereo s televizí.


Vyčarovaly také pohodlný gauč naproti televizi. I přes veškeré vybavení které ve výklenku bylo, zbylo v něm dost místa, aby se tam dalo dobře tancovat, což dívky jistě uvítají při bujarých oslavách Nebelvíru. Když dokončily úpravy vzhledu pokoje, přišlo na řadu kouzlo, po kterém by tu měly fungovat i mudlovské vynálezy. Po vyřčení kouzla se nic na první pohled nezměnilo, a tudíž se dívky šly přesvědčit, zda se jim kouzlo povedlo tím, že zapnuly své notebooky a čekaly, zda se objeví i připojení k internetu.


K jejich radosti vše fungovalo, a tak pro jistotu vyzkoušely i stereo s televizí. Vše fungovalo tak, jak má, proto dívky ještě na celý pokoj použily ševelisimo. Nechtěli aby někoho někdy v budoucnu rušila hlasitá hudba, která by vycházela z jejich pokoje. Poté daly jíst svým mazlíčkům a šly se najíst do Velké síně. Už zdálky viděly záplavu rudých vlasů u Nebelvírského stolu a tak se k ní vydaly.


Ahojky, jste zpět nějak brzo ne?“ zeptala se Vendy svých dvou spolubydlících, když si s Clair sedaly ke stolu. „No to víš no, jen jsme nakoupily to, co jsme potřebovaly plus dárky pro vás a šly jsme zpět. Stejně nám to zabralo skoro tři hodiny. I když je pravda, že jsme se trošku zdržely u Tří Košťat, protože se nám nechtělo zpět do té zimy.“ povyprávěla jim Naty jejich dnešní program v prasinkách.


Nějak ti vypadlo to, že od těch Tří košťat jsme se nemohly dostat hlavně proto, že ses nemohla odtrhnout od Chrise,“ vyplazila Lil jazyk na Naty. „ Nepodstatný detail,“ odfrkla si hnědovláska, „a co jste dělaly vy dvě?“


No, připravovaly jsme překvapení,“ řekla tajemně Clair a Vendy jí jen doplnila, když viděla ty nedočkavé výrazy svých kamarádek: „takže až dojíme, tak se na něj můžeme jít podívat.“ „Už se nemůžu dočkat“ řekly Lil s Nat naprosto stejně a začaly hltat svůj oběd. Shruba po 10 minutách byla najedená i Klára s Vendy, a tak naše kvarteto vstalo a vydalo se směr společenka.

Poslední komentáře
01.01.2012 14:29:05: Jsem ráda, že se kapitolka líbila smiley${1} Budu se snažit přidat další co nejrychleji smiley${1}
26.12.2011 11:43:30: FAjné!!!! Super kapča - líbila se mi. Snídaně na Blackově hlavě byla taky fajn. smiley A konečné překv...
 
Děkuji za návštěvu :-D :-*