Fanynka12

Radujme se, veselme se, Potřík jim dal nářez. Starouš Voldy už má utrum tuhej jako pařez.

Cesta za dobrodružstvím

1.kapča CZD

Tak nová povídka a s ní nová kapitolka
snad se vám kapitolka i povídka budou líbit

Půda a kniha

Bylo kolem 9 hodiny ráno , když zimní slunce protrhalo mraky a začalo hřát. Jeho paprsky dopadly i na tváře dvou věrných kamarádek. Vendy a Clair se zavrtěly ve svých postelích a po krátké chvilce se probudily.


Měly právě pololetní prázdniny , které jim ředitel prodloužil o několik dnů volna. Zlatej ředitel pomyslely si obě a ve stejnou chvíli si sedly ve svých postelích.


Jakmile se na sebe otočily , všimly si , že se vzbudily obě dvě ve stejnou chvíli. To je vedlo k obrovskému záchvatu smíchu. „Tak to...to....tohle se po..povedlo“pravila ve svém záchvatu smíchu Klea a Vendy , která kvůli smíchu spadla ze své vyhřáté postele , jen s úsměvem přikyvovala.


Někdy mi připadá jako bychom byly na sebe nějak napojený , protože tohle jinak není možný.“namítla Vendula po dobrých 2 minutách smíchu , který by byl schopný probudit i celý bradavický hrad (kdyby tam byly).


Zdálo se Ti něco?“ zeptala se Klára s nadějí v hlase , že když ona sama prožila bezesnou noc , tak alespoň její kamarádka bude mít nějaký nový noční zážitek.“promiň Kleo , ale bohužel se mi nic nezdálo. A jak usuzuju z Tvého pohledu , ty asi taky nemáš žádný noční dobrodružství , že?“ Clair jen přikývla a Dy posmutněla.


Tak co budeme dneska dělat? Do oběda máme podle hodin ještě něco přes 3 hodiny“ řekla plavovláska s nadějí v hlase , že zvedne kámošce náladu. Její princip překvapivě fungoval , protože Dy z tváře zmizel zármutek a vystřídal ho šibalský úsměv.


Dneska tu není strejda , takže se můžeme zašít k němu na internet a přečíst si nějaký nový povídečky , ale nejdřív

musíme dočíst povídku Nikdy neříkej nikdy , protože tu jsme minule nestihly dočíst“ přemýšlela nahlas Vendy.


To zní jako skvělý nápad a po obědě půjdeme prozkoumat půdu. Jsme tu už skoro týden a ještě jsme tam nebyly , to se nám nepodobá“ zarozumovala Klea a Dymon jen souhlasně přikývla.


Vstaly z postelí (na kterou se Vendy po svém záchvatu smíchu zase pracně vydrápala) a začaly se upravovat. Než se učesaly, oblékly a decentně namalovaly uplynula skoro půl hodina. Proto také až kolem půl desáté holky vylezly z pokoje a zamířily do kuchyně na snídani.


Čauky babííííí.“pozdravila děvčata starší ženu stojící u sporáku v kuchyni. (Clair říkala paní Spentové babi , protože ji k tomu donutila sama Dyina babička.)


Ahojky děvčátka , tak co jak jste se vyspaly? A copak si dáte k snídani?“ začala se vyptávat pohotově paní Spentová. „Jojo dobře jsme se vyspaly a k té snídani jen čaj a rohlík prosím.“ odpověděly holky , ale to už se před nimi na stole objevily všelijaké pochoutky.


My řekli jen čaj a rohlík , ne celé bradavické menu na zahajovací slavnosti.“ zašeptala Klára Vendy do ucha a obě se začaly smát.


Ehm , díky babi , ale tohle nesníme ani za měsíc.“promluvila o chvíli později černovláska a ukázala na všechno jídlo na stole.


Ale jdi broučku , jste přece ve vývinu , potřebujete mnoho a mnoho živin“ ujistila obě paní Spentová a obdařila je svým vlídným úsměvem.


Jo živiny potřebujeme to je fakt , ale z tohohle budeme mít tak akorát špeky navíc“ špitla Dy Klee a ta se rozesmála.


Po vydatné snídani se vydaly ke strejdovu počítači . „Doufejme , že se Sirius dá dohromady s Nat a James s Lily , moc bych jim to přála.“přemítala Clair dosud přečtený osud hlavních postav z povídky Nikdy neříkej nikdy. Vendy přikývla a pravila „Stejně toho Siriuse nechápu , může mít celou dívčí populaci v Bradavicích a on se zamiluje do tý která ho nechce (zatím).Ta láska je pěkná mrška.“


tomuto komentování se obě velmi velké fanynky povídek z Harryho Pottera zasmály. „Já se jí ani nedivím , že nechce chodit s pověstným Casanovou Bradavic“ pravila Klea a nasadila výraz „tak už pojď nebo to nevydržím“


o 3 hodiny později


Já to věděla , říkala sem , že to tak dopadne“ rozumovala Clair „vždycky to dopadne tak , že se Sirius a někdo dají dohromady stejně jako Lily s Jamesem a buď to dopadne dobře nebo špatně“dodala ještě plavovláska. Dívka s havraními vlasy jí musela dát za pravdu „Máš pravdu většinou to tak dopadne , ale stejně bych je chtěla poznat i když vím , že neexistujou.“


Monkle jí chtěla něco odpovědět , ale místo toho se ozvalo

Děvčata je nalitá polévka.“ takže jsme se sebraly , vypnuly počítač a šly na oběd.


O 30 minut později


Jakmile si trochu po dobrém a vydatném jídle dostatečně odpočinuly , vydaly se na půdu.


Byla to místnost velmi tmavá a ponurá. Možná proto je napadlo zaskočit sem dnes přesně o půlnoci , přece jenom je zítra pátek 13 a ten není každý den.


Přesto půdu prozkoumaly , aby jim byla alespoň trochu známá až se se večer vydají na procházku. Když procházely kolem prosklené vitríny , Clair si všimla krásně zdobené knížky se zámečkem. Proto si také Klea řekla , že se na ní večer , nebo spíše lépe řečeno brzy ráno podívá. Asi po 15 minutách vyšly dívky z půdy , zašly do pokoje , kde udělaly podrobnou mapku půdy. Při zakreslování detailů , označily červeně místa , která večer chtěly prozkoumat.


Po řádném ukrytí mapky půdy , se Monkle a Dy vydaly projít na čerstvý vzduch. Cestou se jim honilo hlavou hodně myšlenek , ale každá myslela na něco jiného.

Vendy myslela na jeden náhrdelník , který zahlédla v koutě naproti vitríně. Clair zabloudila v myšlenkách na opačnou stranu půdy , tam kde se nachází prosklená vitrína a v té nádherná kniha se zámečkem. Klea se nemohla dočkat až tu knihu bude mít přečtenou. Nepochybovala o tom , že bude velmi zajímavá.


Takhle se po vesničce jménem Vysněná Lhota toulaly až do té doby , než na návsi začala odbíjet věž 8 hodinu večerní.


Holky se zděsily , protože babičce nedaly vědět , že jdou někam pryč. Naštěstí , jak zjistily , když doběhly domů , babička usnula kolem 4 hodiny. Vzbudila se teprve až když Dymon i Monkle byly doma a o něčem se bavily v obýváku.


Pane bože , já neudělala večeři!“ zděsila se po probuzení paní Spentová.

Klid babi,myslím , že si na oběd navařila tolik , že to budeme jíst až do konce prázdnin.“uklidnily děvčata babičku a usmály se na ní.


Tak fajn jdu to ohřát“ pravila babička a s úsměvem zmizela v kuchyni. Po večeři jsme se šly podívat na Harryho Pottera a vězeň z Azkabanu.


Když se tam objevil Sirius , špitla Vendy Kláře „Ten Azkaban ho úplně zrujnoval a vůbec si to nezasloužil , to prostě není fér.“Clair se na Dy podívala a řekla „Já vím , ale myslím , že se Harry zachoval hodně shovívavě , ale na druhou stranu ho chápu , očistil by Siriuse , je to jeho kmotr a navíc ještě byl nejlepší kámoš jeho táty , mohl by se něco dozvědět.“ dokončila svůj monolog Klea.


Dymon jen přikývla a dál jsme sledovaly film.


V 23:50 se rozloučily s babičkou , která šla spát. Vypnuly televizi a běžely do pokoje. Tam se zmocnily 2 baterek a běžely před dveře na půdu. Za 5 minut půlnoc už obě čekaly před dveřmi na půdu jen na to , až na věži na návsi odbije půlnoc.


Nečekaly ani moc dlouho a věžní hodiny již odbíjely poslední úder. Konečně nastala ta tolik očekávaná půlnoc. Klea otočila klíčem v zámku dveří. S hlasitým cvak se dveře otevřely.


Dymon se vydala k ukrytému náhrdelníku. Chtěla se na něj

podívat a proto k němu vztáhla ruku. Asi 5 cm před dotknutím náhrdelníku jí zastavila nějaká neviditelná bariéra. Dy se lekla a uskočila. Začala se rozhlížet po okolí.


Monkle se mezitím zkoušela dostat do vitríny. Bohužel však marně ať se snažila sebevíc , klíčkem v zámku vitríny ne a ne otočit.


Vendy se rozhlédla po okolí a náhle strnula vedle 1. náhrdelníku se objevil ještě jeden. Zatím co 1. byl zlatý s červenými rubíny , 2. byl stříbrný s modrými kameny a kamínky.


Kleo , honem pojď se sem na něco podívat já mám asi halucinace.“ vykřikla Dy tak hlasitě , že Clair u vitríny samým leknutím málem ulomila klíč v zámku.


Co blázníš Dymon , vždyť vzbudíš celou vesnici včetně svojí babi...“dál už to však Klea nedořekla , protože spatřila 2 naprosto stejné náhrdelníky , lišící se akorát svou barvou.


Tak si je vezmem ne?“zeptala se Monkle. Dy však posmutněla „to už jsem zkoušela a nejde to. Je tam nějaká pitomá bariéra“ vymáčkla ze sebe Dymon.


Klára se zatvářila přemýšlivě a poté vykřikla „Už to mám , sáhneme pro ty náhrdelníky obě najednou.“

Dy se na ní podívala s výrazem myslíš že to vyjde , ale přikývla. Obě ve stejnou chvíli natáhly ruce a přibližovaly

se k náhrdelníkům. V místě kde měla být bariéra najednou nic nebylo. Vendy se podivila a když chtěla sáhnout na krásný červeno-zlatý šperk , zjistila , že už není na špinavé zemi , ale vyjímá se na jejím krku.


Podívala se na svou kamarádku. Jak zjistila Klee na krku také přibyl jeden nádherný stříbrno-modrý šperk.

Páni“ Vydechla Clair , když se na sebe podívala do rozbitého zrcadla asi 2 metry od „místa činu“.


Sluší Ti to“ smekla Dy před Kleou s úsměvem na rtech.

No Ty na tom nejsi o nic hůře.“pravila Monkle upřímně „Poslyš Dy támhle v tý vitríně je knížka se zámečkem , která vypadá docela zajímavě.“pravila Clair „ale ta vitrína nejde otevřít.“


Tak to můžu zkusit já.“pravila Vendy a i s Klárou zamířila přes celou půdu k prosklené vitríně.


Dy si prohlédla zámek a v něm klíč. Na žádnou poruchu tohoto zařízení to nevypadalo a tak se tedy pokusila vitrínu otevřít. Ale vitrína se ne a ne otevřít.


Když už to Vendy zkoušela asi po stopadesáté dostala výborný nápad.


A co použít tohle.“ zauvažovala Dy a ukázala na svůj nový šperk , který se jí houpal na krku. „ To není špatná myšlenka.“ přitakala rychlostí blesku plavovláska.


Jak černovláska řekla tak udělala. Dotkla se na svém náhrdelníku největšího kamene a otočila s klíčkem ve dveřích vitríny. Tentokrát se dvířka vitríny s hlasitým cvak otevřely a děvčata měla volný přístup ke knize.


Tak tohle bychom měly ale jak máme otevřít tu knihu , když u ní není klíček.“posteskla si plavovláska. „možná se objeví až se dotkneš toho náhrdelníku“uvažovala Vendy.

Nejspíš máš pravdu.“přitakala Klea a dotkla se na svém náhrdelníku největšího kamene.


Jakmile se ho však dotkla v knize se objevil klíček z modrého světla a pomalu se sám otočil. Cestu ke knize měly tedy Monkle s Dymon konečně volnou , které ve svém úžasu co před chvílí viděly jen svorně vydechly „Páááááni , tohle se teda nevidí každej den.“


Tak se jdeme přečíst tu knihu né? Nebo jsme jí tak pracně otevíraly zbytečně?“zeptala se Clair nedočkavě své kamarádky a v očích jí planuly plamínky nedočkavosti.


To si piš , že ne zbytečně.“ ujistila Kláru Dy a společně otevřely knihu. Na 1. straně se tyčil název knihy. „Ty vado Vzhůru za dobrodružstvím se svou kamarádkou to zní zajímavě.“ pravily po přečtení titulu knihy.


Tak se dáme do čtení ne?!“skoro vykřikla Klea , které bylo na očích vidět vzrušení a chtivost mít už knihu přečtenou. „Tak fajn.“uznala dívka s havraními vlasy a otočila stánku.


Kniha dívky tak pohltila , že se od ní nemohly odtrhnout. Teprve když jim zbýval přečíst pouze už jen epilog si Dymon a Clair všimly , že už tu jsou 3 a ¾ hodiny .

Prosím dočteme ještě ten epilog , já bych chtěla vědět co se stane s Kate a Ashley (hlavní hrdinky knihy) a jak dopadnou.“žadonila Klea. „Vyjímečně s tebou souhlasím.“dodala s úsměvem Dy a znovu se začetly.


Po 13 minutách


Konečně se dívky dostaly na úplný konec knihy.

Ještě , že nás napadlo dotknout se těch našich náhrdelníků.“ pronesly obě najednou a dotkly se svých ozdob na krku.


Jako by těch zázraků nebylo dneska už dost , podívej se na tohle.“ukázala Clair na desky knihy kde se psal modro- červeným písmem nějaký text.


Tak si ho přečteme ne?“ zeptala se Vendy , se zvědavostí v hlase. A tak se do toho daly , jenže po chvíli zakroutily hlavami a podívaly se na sebe. „Je to nějaká zkomolenina , nejdřív angličtina , potom to zase vypadá na španělštinu , kdo to má poznat.“postěžovala si Klea a začala luštit text na deskách knihy. Vendy následovala její příklad a jelikož uměla trochu španělsky začala text také luštit.


Společnými silami to daly zanedlouho dohromady.

Právě odbíjela 4 hodina , když se daly do čtení nahlas.

Dvě kamarádky na život a na smrt se ocitnou ve světě , kde mají možnost začít znovu. Ate , Ateo , Aganing , Arneo.“ dočetly a pohlédly na sebe.


To bylo divný , jako by ty 4 poslední slova bylo nějaký kouzlo.“ řekla černovláska zamyšleně.

Jo , ale to bychom nemohly žít ve světě , kde kouzla neexistují , BOHUŽEL.“odvětila Clair a ještě dodala „Sem unavená , nepůjdeme si lehnout?“

Vendy přikývla a zvedly se ze země. Jakmile vyšly z půdy , zamkly za sebou a šly do koupelny. Po hygieně se sebraly a vyrazily do pokoje. Dy se převlékla do pyžama modro-černé barvy , skládajícího se z mikiny a tepláků.


Klea se převlékla do blankytně modré košilky zakrývající jen to co je nutné.


Teprve poté co se oblékly do svých spacích úborů , zalezly do postelí , kde obě do minuty usnuly.


Kdyby jen věděly co se jim v noci přihodí , neusnuly by ani za měsíc.

Žádné komentáře
 
Děkuji za návštěvu :-D :-*